KHE: [Poznamenání] Holoubek

Text

(Str. 71, ř. 15.) „Komu’s namíchala, neobživne více.“ Namíchati někomu t. jedu, říká se vůbec místo otráviti někoho. (Str. 72, ř. 11.) „Na doubku sedává běloučký holoubek.“ V národních písních a pověstech slovanských zjevuje se duše člověka, kterýž umra žádné viny na sobě neměl aneb i z viny své se byl očistil, nejraději v podobě bílé holubice; a v té míře, jakož kdo vinen, holubičí postava duše přijímá barvu tmavší, neb i jinou postavu ptačí na se béře, až konečně pak duše zločincova v krkavce se proměňuje. Viz i píseň „Zazděná“ na str. 167.