18117. listopadu 1811

Narodil se jako jedno z dvojčat (bratr Jan) do rodiny Jana Erbena, ševce, sadaře a písmáka v Miletíně, a jeho ženy Anny, rozené Žábové (do matriky byl zapsán jako Erban). Erbenovi měli celkem devět dětí, dospělosti se dožil jen Karel a mladší sestra Josefa.

18251825

Nastoupil na gymnázium v Hradci Králové.

18311831

Zapsal se na pražskou univerzitu do tzv. filozofické přípravky.

první polovina roku 1831

Erben otiskl své první básně. V Čechoslavu byla zveřejněna jeho báseň Řevnivý, ve Večerním vyražení vyšly básně Touha a Povzbuzení k radosti.

18331833

Začátek studií na právnické fakultě.

18341834

V Květech českých vyšla balada Smolný var, nejstarší publikovaný text ze sbírky Kytice (zařazen až do druhého vydání).

183727. března 1837

Premiéra divadelní hry Sládci (byla sepsána Erbenem pro ochotníky v Žebráce).

listopad 1837 – listopad 1838

Po ukončení studia práv vykonával praxi u kriminálního soudu hlavního města Prahy.

18381838

Ve druhém ročníku almanachu Vesna vyšel Poklad, první zveřejněný text, který Erben zařadil později do prvního vydání své sbírky Kytice.

18391839

Získal pozici praktikanta na pražském fiskálním úřadě.

18421842–1845

Vycházela Erbenova třísvazková edice Písní národních v Čechách (Praha, J. H. Pospíšil / J. Pospíšil).

11. května 1842

Sňatek s Barborou Mečířovou (28. 7. 1818 – 20. 8. 1857).

1843jaro 1843

Vzdal se místa u fiskálního úřadu, od jara 1843 byl českými stavy placen za sbírání listinného materiálu k české historii.

184418. listopadu 1844

Jako prvorozená se narodila Erbenova dcera Blažena (zemřela 21. 4. 1933).

18458. července 1845

V tisku se objevila první informace (Česká včela) o Erbenových národních baladách a jejich možném vydání.

18461846

Jmenován do funkce asistenta v Národním muzeu (Vlastenském muzeu v Čechách).

27. června 1846

Narodila se druhá dcera Ladislava (zemřela 24. 9. 1892).

asi 1846–1847

Jako znalec staré české právnické terminologie Erben participoval na kolektivním překladu Obecního řádu soudního a řádu konkursního (1848).

18471847–1848

Zastával funkci jednatele pražské Měšťanské besedy.

184811. ledna 1848

List Bohemia oznámil, že Erben připravuje k vydání cyklus balad a romancí.

14. ledna 1848

Erben byl jmenován členem Sboru Matice české.

10. dubna 1848

Zvolen do stočlenného Národního výboru.

nejpozději 31. května 1848

Erben spolu s Vilémem Dušanem Lamblem přijeli jako vyslanci Národního výboru do Záhřebu, kde probíhal charvátský sněm a chystala se instalace bána Josipa Jelačiće z Bužimi.

asi 2. července 1848

Po rozpuštění Národního výboru se vrátil Erben ze Záhřebu do Prahy.

červenec 1848

Erben se ujal redakce vládních Pražských novin.

6. října 1848

Narozen prvorozený syn Jaromír (zemřel 31. 3. 1849).

18494. března 1849

Erben byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk.

konec března 1849

Po vyhlášení oktrojované ústavy 4. března se vzdal redakce Pražských novin.

druhá polovina roku 1849

Oktrojovaná ústava iniciovala zřízení terminologické komise při ministerstvu spravedlnosti ve Vídni, která měla vytvořit slovanské právnické názvosloví pro jazykové mutace říšského zákoníku a pro právní praxi. Erben byl zvolen členem komise, která působila ve Vídni a v Praze.

18506. října 1850

Narodila se třetí dcera Bohuslava (zemřela 16. 1. 1924).

18. listopadu 1850

Jmenován sekretářem a archivářem Národního muzea (Českého muzea).

18511851

Erben připravil k vydání Bartošovu Kroniku pražskou od léta Páně 1524 až do konce léta 1530 (Praha, J. G. Kalve a B. Tempský).

29. července 1851

S účinností od 1. října byl zvolen pražským městským archivářem.

18525. února 1852

Ve zprávě časopisu Lumír byla uvedena informace, že Erben má již k vydání připravenou knihu balad.

1852

Nákladem pražské univerzity vyšla Erbenova edice Tomáše ze Štítného Knížek šesterých o obecných věcech křesťanských.

1853začátek roku 1853

U pražského nakladatele Jaroslava Pospíšila vyšlo první vydání Kytice z pověstí národních. Sbírka přinesla dvanáct skladeb a překlad Pokladu do polštiny od Adama Rościszewského z Rościszewa (téhož roku Pospíšil vydal samostatné zrcadlové vydání Skarb zaczarowany / Poklad).

17. listopadu 1853

Erben byl valným shromážděním zvolen členem výboru Národního muzea (Českého muzea).

18541854–1855

Vydal dvousvazkovou edici cestopisu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic Cesta do Země svaté a do Egypta (Praha, České muzeum).

1855březen 1855

Za Erbenova spoluredaktorství vyšlo první číslo časopisu Obzor, který šestým publikovaným číslem po necelém roce zanikl.

květen 1855

Byla zveřejněna nejrozsáhlejší Erbenova historiografická práce Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, pars I (Praha, Th. Haase).

18571857–1868

V sešitech postupně vyšel Erbenem koncipovaný a edičně připravený rozsáhlý Výbor z literatury české. Díl 2. Od počátku XV. až do konce XVI. století (Praha, České muzeum).

20. srpna 1857

Zemřela Erbenova žena Barbora.

185915. února 1859

Sňatek s Žofií Mastnou (14. 5. 1836 – 23. 10. 1905).

16. prosince 1859

Narozen syn Vladimír (zemřel 9. 6. 1860).

18601860

Ve spolupráci s Josefem Pečírkou vydal Život svaté Kateřiny (Praha, J. Pečírka).

1861konec února 1861

Bylo zveřejněno druhé vydání Kytice s proměněným názvem Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena, původní celek byl rozšířen o skladbu Lilie a byl přidán druhý oddíl Písně.

186128. března 1861

Narozen syn Karel Bohuslav (zemřel 9. 4. 1861).

18621861–1862

Hlavním redaktorem odborného časopisu Právník.

11. října 1862

Narozena dcera Marie Regina (zemřela 1. 5. 1864).

18641864

Vyšly Prostonárodní české písně a říkadla (Praha, J. Pospíšil).

21. prosince 1864

Sbor starších obecních města Prahy jmenoval Erbena do funkce ředitele spojených pomocných úřadů kancelářských při pražském magistrátu.

18651865

Byla realizována Erbenova edice Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (Praha, I. L. Kober).

1865–1868

Erben k vydání připravil a posléze ve třech dílech vydal Mistra Jana Husi sebrané spisy české (Praha, B. Tempský).

18671867

Nákladem Muzea Království českého vyšel Erbenův překlad Nestorova letopisu ruského.

květen–červen 1867

Členem delegace vyslané pod vedením F. Palackého a F. L. Riegra na národopisnou výstavu v Moskvě, navštívil též Sankt-Petěrburg.

1868leden–únor 1868

Erben vyjednával s nakladatelem E. Grégrem a s nakladatelstvím I. L. Kober o novém vydání Kytice.

18691869

V Matici lidu vyšly Erbenem sestavené Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.

Nákladem Královské české společnosti nauk a v nakladatelství E. Grégra vyšel Erbenův překlad Dvé zpěvů staroruských, totiž: O výpravě Igorově a Zádonština.

187019. listopadu 1870

Zhoršil se Erbenův zdravotní stav, sepsal poslední vůli.

21. listopadu 1870

Zemřel ve svém bytě v domě U Jelena v Michalské ulici (č. p. 440/11) v Praze.

23. listopadu 1870

Erben byl pohřben na Malostranském hřbitově v Košířích.

1871duben 1871

Jaroslav Pospíšil vydal posmrtné, třetí vydání Kytice, které Erben s nakladatelem dojednal a na němž participoval.

18741874

U nakladatele J. Pospíšila vyšla Kytice ve čtvrtém vydání. U téhož nakladatele budou ještě následovat dvě další vydání v roce 1880 a 1884.

18831883

V časopise Světozor vyšla první ucelená monografická práce Karel Jaromír Erben z pera Vincence Brandla (knižně pod titulem Život Karla Jaromíra Erbena /Brno, Matice moravská 1887/).

19011901

Nákladem knihkupce Joži Malého v Zábřehu vyšla Kytice určená především studentům středních škol. Editoři Rudolf Schenk a Josef Straka text sbírky doprovodili výkladem a obsáhlými poznámkami.

19051905

Kytice vyšla v ediční úpravě Jaroslava Sutnara v rámci vůbec prvního souboru Erbenovy poezie Veškeré spisy básnické (Praha, J. Otto).

190728. června 1907

Erbenovy ostatky byly z Malostranského hřbitova přeneseny do nového rodinného hrobu na Olšanských hřbitovech.

1911asi 1911–1916

Literární historik a slavista působící ve Vídni Josef Karásek připravoval souborné vydání Erbenovy korespondence (vydání se tehdy ani později neuskutečnilo).

1935duben 1935

Vyšla knižní monografie Antonína Grunda Karel Jaromír Erben (Praha, Melantrich).

19381938–1940

Za redakce Antonína Grunda vyšlo v nakladatelství Melantrich pětisvazkové Dílo Karla Jaromíra Erbena. V březnu 1938 v jeho ediční úpravě vyšel první svazek Básně a překlady, který mj. obsahuje komentované vydání Kytice. Grund edičně připravil i druhý svazek Próza a divadlo a třetí svazek České pohádky (oba 1939). V roce 1940 následovaly Slovanské pohádky (sv. 4, ed. Jiří Horák) a Nestorův letopis ruský (sv. 5, ed. Julius Heidenreich /= Julius Dolanský/).

19621962

Julie Kuncová sestavila první knižní soupis vydání Kytice. („Kytice“ Karla Jaromíra Erbena. Soupis knižních vydání a literatury o Karlu Jaromíru Erbenovi a o jeho díle z let 1837–1961 /Praha, Národní knihovna/).

19701970

Ke stému výročí Erbenovy smrti vyšla monografie Julia Dolanského Karel Jaromír Erben (Praha, Melantrich).

19711971

Byl realizován dosud jediný knižní soubor (tematicky zaměřený) Erbenovy korespondence v edici Věnceslavy Bechyňové a Josefa Jiráska Slovanská korespondence Karla Jaromíra Erbena. Korespondence s cizími korespondenty (Praha, Academia).

19901984–1990

Editor Zdeněk Mišurec připravil k vydání šestisvazkovou edici Erbenových Prostonárodních českých písní a říkadel (Praha, Panton).

20032003

Vyšla publikace Kytice v nás. Sborník ke 150. výročí prvního vydání básnické sbírky Karla Jaromíra Erbena (Jilemnice, Gentiana), která mj. obsahuje soupis knižních vydání Kytice za léta 1853–2002, sestavený Karlem Čermákem.

Při příležitosti stopadesátého výročí prvního vydání byla Kytice spolu s Českými pohádkami v ediční úpravě Mojmíra Otruby vydána v edici Česká knižnice (Praha, Nakladatelství Lidové noviny).

20092009

Vyšlo Slovanské bájesloví K. J. Erbena v edičním zpracování Věnceslavy Bechyňové, Marcela Černého a Petra Kalety (Praha, Etnologický ústav AV ČR – Slovanský ústav AV ČR).

201115.–16. dubna 2011

Při příležitosti dvou set let od Erbenova narození proběhla na Malé Skále mezinárodní vědecká konference. Referáty z tohoto setkání přinesl dvousvazkový sborník Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách (eds. Kateřina Piorecká a Ivo Navrátil, Semily–Turnov, Státní oblastní archiv v Litoměřicích – Státní okresní archiv Semily). Druhý svazek sborníku obsahuje jako přílohu aktualizovaný Soupis knižních vydání Erbenovy Kytice, sestavený Karlem Čermákem.