Byl pozdnj wečer; prwnj Mág;
Wečernj mág; – byl lásky čas;
Zdál borowy zawaněl hág: –
Zwal klásky hrám hrdličky hlas.
Hwězdy w gezeru. zřely
wřely.
A hodina, kdy
která gj kráʃný wěnec wzala
Ta w uʃta, zraky, čelo gegj
Půwábnauý žal i smutek pʃala.
Angel padlý
Na garo Amaranth swadlý
Obracený mrtwými zraky
Byl geště w otcowskau tu ʃtranu,
Kde gako djtě etc. O kráʃná léta, krásný kragi.
A slunce nad sinau kdy shorau
Na západu kdy gasně ʃtálo
[Nešťastn]Zločincowi neʃťaʃtnému
Weʃele w mrtwý zrak se smálo.
dwory bledý stjn gakby w obgetj
winuli se w saumraku
tichý kljn
Dál blýsstj bledý dworů stjn
Genž k sobě gdau wzdy bljž a bljž
Gak w obgetj by njž a njž
Dál blýsstj bledý dworů stjn
Genž k sobě gdau wzdy bljž a bljž
Gak w obgetj by njž a njž
W čas lásky láskau každý twor
[A] k růži slawjk zwučně pěl 2
Swůg wyprawuge lásky žel 1
Gegi mu gewil wonný wzdech
Maso – Půl spadalo, w půl geʃťě wiʃj, čerwi
A kolem lebky [wečerpozd]nj zář
se wložila, co wěnec z růžj;
Kostliwau, bledau barwj twář;
I pod bradu wisjcj kůžj
Wjtr si dutau lebkau hrál
Gakby se [on z h]mrtwý z hlaubi smál,
Sem tam polétal dlauhý wlás
gGegž h[o]bjlé lebce nechal čas
A rosné kapky spod se rděly
Gakoby [*]lebky zraky duté
Wečernj krásau máge hnuté
Se w žaluplných slzách stkwěliy. +
+ Ač žádná žjla wjc nebige
Předc každá w čerwa zmněněná
[P]Zas giný nowý žiwot žige.
A každy čerw se z gara těssj
Kdo bljžj se? – Stůg!, kdosem kdo gdeš! –
Chraň se tohoto mjsta zlého! –
Ty Miládo? – Co ty tu chceš? –
Gdeš nawsstiwit milence swého? –
Gak bledá gsi; – Gak uwadlé
Na lebku hledj zraky twé; –
Obrať pryč mrtwé oko swé! –
Chceš zljbati rty odpadlé,
Že s takau tauhau wzhůru žřjš?
To milencem twým býti mnjš?
Ten čerwů rog?
Lednat[á] g[e]ž kůra kryge. –
Wssak gen zdá se ledem býti; –
Pod tim ledem srdce bige
A to srdce, – djwko – cjtj.
Cjtj strassně, cjtj wřelé
Mágowý čas
Zpusobil čerwům slawný kwas.
TeWčeregssj čas [dáwno][a den]
co přes to dál, pauhý
tosento sen. Str. 104.