20.
Ten rychle letj, co čápa let, Menšj a menšj, až co ljlie kwět Mezi horami po wodě zagde. Tiché gsau wlny, temný wod kljn, Wše lazůrným se pláštěm krylo; Nad wodau se bjlých skwj šatů stjn, A kragina kolem šepce: „Jarmilo!“ W hlubinách wody: „Jarmilo! Jarmilo!!“ Ge pozdnj wečer prwnj mág – Wečernj mág – ge lásky čas. Zwe k lásky hrám hrdliččin hlas: „Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!“