24.
Wšak hluboko u wěži ge temno pauhé; Neb gasna měsjce swětlá moc Uzaunkým oknem u sklepenj dlauhé Proletši se změnj w pološerau noc. Slaup slaupu kolem rameno si podáwá Temnotau nočnj. Z wenku wětru wánj Přelétá zwražděných wězňů co lkánj, Wlasami wězně pohráwá. Ten na kamený složen stůl, Hlawu o ruce opjrá; Polau sedě a kleče půl, W hlaub myšlenek se zabjrá. Po měsjce twáři gak mračna gdau, Zahalil wězeň w ně duši swau; Myšlenka myšlenkau umjrá. „Hluboká noc! ty rauškau swau „Teď přikrýwáš dědinu mau, „A ona truchlj pro mě! – „Že truchlj? – pro mě? – pauhý sen! „Ta dawno newj o mně.