15.
Za růžowého wečera Pod dubem sljčná děwa sedj, Se skály w břehu gezera Daleko přes gezero hledj. To se gj modro k nohaum wine, Dále zeleně zakwjtá, Wzdy zeleněgi proswjtá, Až w dálce w bledé gasno splyne. Po šjro šjré hladině Umdlelý djwka zrak upjrá; Po šjrošjré hladině[.] Nic mimo prom[*]yk hwězd nezjrá. Djwčina krásná, angel padlý, Co Amaranth na garo swadlý, W ubledlých ljcjch krásy spěgj. Hodina, genž gj wšecko wzala, Ta w usta, zraky, čelo gegj Půwabný žal i smutek psala. – Tak zašel dnes dwacatý den, W kraginu tichau kráčj sen.