18.
„To on, to on! Ty péra, kwjtj, „Klobauk, oko, genž pod njm swjtj, „Ten plášť!“ Giž člůn pod skalau wjže. Wzhůru po skále lehký krok Uzaunkau stezkau plawce wede. Djwce se zardj twáře bledé; Za dub ge skrytá. – Wstřjc mu běžj, Zaplesá, – běžj – dlauhý skok – Giž plawci, giž na prsau ležj – „Ha! běda mi!“ W tom lůny zář Gj známau oʃwjtila twář; Hrůzau se krew gj w žilách stawj. „Kde Wilém můg?“ „„Wiz,““ plawec k nj Tichými slowy šepce prawj: „„Tam při gezeru wjžka čnj