17.
Upjragjc ge w dálné krage, Kde gezero se w hory klonj, Po wlnách giskra giskru honj, Po wodě hwězda s hwězdau hrage. Gak holaubátko sněhobjlé Pod černým mračnem přelétá, Ljlie wodnj zakwétá Nad temné modro; tak se čjle – Kde gezero se w hory njžj – Po temných wlnách cosi bljžj, Rychle se bljžj. Malá chwjle, A giž co čápa wážný let, Ne giž holaubě či ljlie kwět, Bjlá se plachta wětrem haupá. Štjhlé se weslo w modru kaupá, A dlauhé pruhy kolem twořj. Těm zlaté růže, genž při daubj Tam na horách po nebi hořj, Růžowým zlatem čela braubj. „Rychlý to člůnek! Bljž a bljže!