30.
A šjrau dálkau tma ge pauhá. Slyš! za horami sladký hlas Pronikl nocj temnau, Lesnj to trauba w nočnj čas Uwádj hudbu gemnau. Wše uspal tento sladký zwuk, I nočnj dálka dřjmá. Wězeň zapoměl wlastnjch muk, Tak hudba ucho gjmá. „Gak milý žiwot sladký hlas „W kraginu nočnj wdechne; „Než zjtřegšj – ach – mine čas „Tu ucho mé ach nikdy zas „Těch zwuků nedoslechne!“ Zpět sklesne wězeň – řetěz hluk Kobkau se rozestjrá; – – Hluboké ticho. – W hlaubi muk Se opět srdce swjrá, A dálné trauby sladký zwuk Co gemný pláč umjrá. – – – „Budaucj čas?! – Zeytřegšj den! – „Co přes něg dál, pauhý to sen, „Či spanj ge bez sněnj? „Snad spanj ge i žiwot ten,