48.
Ohromný gako noci stjn W růžowý strmě nebes kljn – Neyzáz wrchů neywyšsj stál. Ledwa že wšak nad modré temno hor Brunatné slunce rudě zaswitnulo, Tu náhle ze sna wšecko procitnulo, A wesel plesá wešken žiwý twor. W gezeru zeleném bjlý ge ptáků zbor, A lehkých člůnků běh i rychlé weslowánj Modrawé stjny wln w rudé pruhy rozhánj. Na břehu gezera borowý šumj hág, Z něg drozdů *) z[nečit.] žalm i giných ptaků zpěw Mjsj se u hlasy dolem blaudjcjch děw; Weškeren žiwý twor mladistwý slawj mág. A wětru ranjho – co zpěwu – ljbé wánj Tam w dolu zeleném roznášj bjlý kwět, Tam řjdj nad lesy diwokých husj let, Tam zase po horách mladistwé stromky sklánj. – Léč wýgew gediný tu krásu gitra zkalj. Kde w šjré gezero uzaunký ostrow sahá,
*) slawný