52.
Loďky i bjlé w břehu dwory – Wěž – město – bjlých ptáků rod – Pahorky w kolo – temné hory – Wše stopeno we lůno wod, Gak w zrcadle se zhljžj. Tam w modré dálce skály lom Kwětaucj břeh gezera tjžj, Na skále rozlehlý ge strom – Starý to dub – tam – onen čas, Kde kláscek lásce zwal hrdliččin hlas, Nikdy se nepřibljžj. – Neybljže pahorek se zdwjhá, Na něm se kůl a kolo mjhá. Po hoře, na njž stogj, hág Mladistwý hučj – stmutný stesk – Nad šjrým dolem slunce lesk, A rannj rosa – gitřnj mág. To wše zločinec geště gednau zřel, To wše, gež nynj opustiti měl, A hluboký srdce mu žel uchwátj;