36.
Gak w neskončenost napnuté, Po twáři slzy – pot a krew; W ustech spj šepot – tichý zpěw. Tu kustůmk ustům wězně ucho swé Přiklonil strážce bázliwé; A gakby lehký wětřjk wál, Wězeň swau powěst šepce dál. A strážný wzdy se njž a njž Ku wězni klonj – bljž a bljž, Až ucho s usty wězně spogj. Ten šepce tjše – tjš a tjš, Až zmlkne – gakby pewně spal. Leč strážný nepohnutě stogj, Po twáři se mu slzy rogj, We srdci geho strašný žal. – Dlauho tak stogj přimrazen,